Vše o HH

Indy a Wich jsou asi nejpopulárnější českou skupinou. Všichni tři, tedy včetně Lafora, začínali v polovině devadesátých let s graffity. Postupně Indyho začal bavit rap, Wiche DJing a Lafora taktéž rap - jen to graffity ho nepustilo.

Wich byl velmi úspěšným DJem, ale postupně se začal profilovat ve výborného producenta. DJingu se věnuje pouze na parties, drtivou většinu času věnuje produkcím pro lidi od Polska, Slovenska, Česka až po Ameriku.

Indy a Wich mají na svém kontě společný vinyl s PSH - Hlasuju proti/Cesta štrýtu, který je první českou raritou tohoto druhu, dále album My 3 a vinyl Ještě pořád/Originalny Pilsner. Wich v roce 2004 vydal sólo album Time Is Now za které získal cenu Anděl. Lafor se sice vydal na sólo dráhu, ale stále vystupuje s Indy a Wich na koncertech. Zatím vydal několik tracků a singl Elá pro/Na světlo denní. Indy a Wich byli aktéry prvního českého beefu versus Marpo, Toxxx a později SuperCrooo. V roce 2006 přichází zprávy o blížícím se novém albu Hádej kdo, v rádiích boduje singl Live s hostujícím NIem a v polovině listopadu je deska venku.

1000 MCs

Jou, André zpátky aby řek už po tisícátý pohádku tisíce a jednoho majku.
Tisíc kluků,tisíc majků, Indy & Wich, aha,...
Už nákej pátek mě v mojí mysli děsej divný sny a tak sedám a píšu esej,
je rok 2003 ve stínu mojí schýzy sedim doma zase píšu, a venku kvetou břízy.
Ten pocit přenesu na papír jako ezopovu bajku příběh tisíců a jednoho majku
V závodě jenž má tisíc vítězů i tisíc poražených, tisíc rozhodčích i tisíc zůčastněných, všichni chtěj řídit auto s řidičákem na motorku, a hádaj se kdo bude první až do kostí morku Tisíc kluků ale fáro jen pro několik, tisíc majků kolik jich zbude tak kolik, vzít nebo nechat,tak je to se vším bohužel to s máňou často řešim, protože někdy necháme a někdy berem a tak uplně
nechápem a na pomluvy radši serem teda spíš musíme nechceme se totiž nechat rušit "(I would she)"nech fušéra na malou chvilku do toho si bušit v kráteru k nám dopad meteorit výjimečnosti, všichni
koukaj k sousedům, přitom jsou sami hosti.Tisíc freestylovejch hlav, která z nich ví, tisíc osudů,žádnej se nezmění, celej svět ví kdo jsme co děláme v tomhle městě salut inteligenci neni to vo vstupu za dvě stě přidám ingredienci tak kritika je koření pálivý jak tenhle flák co tisíckrát už sebou flák ve vypalovačce na tvý cédéčko lidi to pálej rychlejš, než ty spálíš svoje géčko.
KONZUM je nepřítel číslo jedna vůči populaci vim sám je to velkej sál kde vstupný se nevrací,ale karma je varná věc to jediný na co spolíhám, že někdy kolo se obrátí a budu zase tam-1993-98 to byla doba kdy existoval nakej posun pravidla ted někdo pustil stavidla s mechanikou běžícího pásu tisíc kluků a tisíc hlasů, tisíc majků, ale funkčních jenom pár tak se tolik neboj
Dano taky budeš star..poznat styl je zázrak že po tomhle bigu..
Slovo flow je tim pravym pepřem kořením 1000MCs z ulice co maj vod rodičů spoření, chápu na co mluvěj a chovaj se jak panáci z shopping parku jsou zmatenější víc jak rohlík v parku asi každej posloucháme skrz jiný bedny, mám svý jsou dvě a přitom jedny a v rýmech se nechci pohybovat jak brontosaurus v buši neřeším to nepotřebuju mám uši.A dělám si svý věci a nemám ani čas a stejně poslouchám ty kecy co je špatný a co je oukej začínám v tom mít trochu hokej tak hele André koukej na co na co koukej vědí všichni až po tenhle zapadákov že ve svý peci s Máňou kalim polyvinyl na kov v umělotině slitinu poznaj všichni tady nebo v rusku to nejlepší ke čtení klínový písmo etrusků ?nešhoda? téma jako číslo jedna v textu ustát to je stejnej problém takže..povznést tisíc soudců tisíc spravedlivejch co vědí tisíc kluků všichni kovaj zlato z mědi a každej se cpe do vlaku bez lokomotivy každej má vlastní vizi a vlastní motivy v pohádce tisíců a jdenoho majku tady ten včetně mě pouští tu svou samohrajku a doufá že ho slyší tisíc uší a doufá že ho vidí aspoň tisíc duší a doufá(8x)
Tisíc kluků a každej z nich už dost ví tisíc majků je víc než malý množství(3x)
Tisíc kluků a každej z nich už dost ví tisíc majků...poznat styl je zázrak že po tomhle bigu máme vizi hledat v týhle krizi zlato ryzí co mizí poznat styl je zázrak že po tomhle bigu žádná fikce André wich furt naše produkce lyrika a dikce.

My 3

Tři, tři, tři, tři.
Raz, dva, tři číslo tři jako my tři bratři tři, tři, tři,
Indy, Wich k tomu připoj čtyřku a pak ještě i L a tři, tři jako my tři bratři
Indy, Wich, LA 4 polket nekončí,
na vlnách Indy a Wich.

My dva, neumíme na nic hrát, hrát a přeci nebrání nám rýmovat,
jó, my dva Í en dé a tvrdý ý s Wichem do hlavy ti naperem svý bít-ý
My dva co máme atomový majky, majky, připomínaj ňáký hip-hopový bajky,
vo nás dvou my dva kluci Sparty, co ňákej pátek v Praze spolu sou a rýmujou ah.

My tři, zatáhlí sme vrajteři, ale náš poslední panel ještě nesmazali,
taky se mi nechce uvěřit, bež si to vověřit, do Vršovic jardu,
žádnej troj, Indy Wich a Lejvrboj, jenže tyhle časy došli asi,
ale pořát platí máníka ty naše rýmy se kámo vrátí na další trati eh eh.

REF: To sme my tři, my nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic nehrajem a pro vás hrajem.
Protože mi tři, mi nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic si nehrajem a pro vás hrajem.
To sme mi tři, mi nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic si nehrajem a pro vás hrajem.
Protože mi tři, mi nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic si nehrajem a pro vás hrajem.

Čekej na věky všem mim scifikoegům inu sklanu,
za noci před soupravou a příští den foťáky sebou,
naperónech Spartu srazej, hele už jede náš vagón,
záblesky mramoru všechno verkčer ovšem zakázáno.
Časem změna, tři ega dvě jména a jeden název ze tmi rázem vylovená.
Indygovič láva, v systému chyba, jak asi stala se, že prošli naše bíty mise
s úspěchem zahájena.
My tři totiž nemůžeme jinak, jinak,
rádi bychom, ale nechcem slyšet vrak no a tak nás napad tenhle trek,
nejsme gengstři, nestřílíme fízli a nehulíme krek,
občas pomalujem vlak, ale né zas tak moc,
tak né abys nás prásknul nebo volal vo pomoc,
někdy víme málo někdy zase moc,
neboj jen tak strašim, ale nevěříme falším,
stejmi vašim a já nechci bejt tim dalšim, dalšim óh oh.

REF: To sme my tři, my nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic nehrajem a pro vás hrajem.
Protože mi tři, mi nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic si nehrajem a pro vás hrajem.
To sme mi tři, mi nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic si nehrajem a pro vás hrajem.
Protože mi tři, mi nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic si nehrajem a pro vás hrajem.
Ale mi dva, dva mystérium věčný, věčný, voba totiž máme nejvrhůdy nakonečký,
Holešovice, Skalka, Háje, Háje, z centra smogu do panelovýho ráje,
cesta v zemi vyrytá je, my dva chceme čisčí zvuk, bicí, basu
von slik mety a já lepší barvu hlasu.
My dva toho nechcem příliš mnoho, mnoho,
jenom kolik máme dostat s tohoho,
ptát se jak ta Sqwo všechno nebo nic,
Indy Wich a LA čtyři co přát si máme víc.
Bez to život pohodu či či čistej život víc nic.

Počet na čísle tři stop postačí pro hip-hop a propojení poleta,
přes zdi až do Parstoka z Bermud z různicí úhlů,
záhadně danej tón a trojka však né ze Švédka,
za Prahu na Majku do Řecka,
ve třech v káře, za volantem Saša jako čtvrtej teďka,
tvary všech možnejch písmen nebo rýmem žijem všichni,
arzenál v barvě na tužku se mění nejde přestat z kulturou rapu dále pokračujem.

REF: To sme my tři, my nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic nehrajem a pro vás hrajem.
Protože mi tři, mi nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic si nehrajem a pro vás hrajem.
To sme mi tři, mi nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic si nehrajem a pro vás hrajem.
Protože mi tři, mi nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic si nehrajem a pro vás hrajem.

Verlibí hovězí

Aha, Indy a Wich
velrybí hovězí dvarkát
Ma Man' Etien 2005 Jižák
nezapomeň si to stáhnout paví očko

[Verse One]
Mluv o slovní zásobě, Hugo Toxxx ti napoví,
seješ vítr sklidíš bouři, tví fanoušci jsou hladoví,
seš jenom kluk co ještě potřebuje hlídání,
vypraný ponožky i převlečenou postel a teplou snídani,
hej André dej mi sto litrů na klip, trojku na koks,
sem velkej, sem hrdej, sem trochu jako vidlák Toxx
vemu motorovou pilu a nasampluju zubní vrtačku,
nasampluju klacky v kýblu, ty chudáčku,
seš Hurvínek, Spejbl, Mánička, marioneta,
sem Skupa loutkoherec, můj život je půlka tvýho světa,
sem André a ty seš teďka na internetu velkej pán,
stav se more, proplesknu tě rychlejš jak sám Jackie Chan,
Hej Hugo Toxx a to druhý koště Marpo,
brzo vás oba dva protáhnu kdejakou škarpou,
jsem pesticid a vy dva ste jen otravnej moskyt,
proto sem vám vlastně tuhle radu zdarma nejdřív poskyt,
chceš být nej, možná jen seš, tví fanoušci ti poradí,
jsem ok s tím co sem, teď budeš v pořadí,
dej vědět Tanovi až spolu na web pudete,
vemu rozprašovač a nakrmím vás DDT,
seš bojovník za pravdu, ale sám nehoříš,
pošlu tě k Jílkový do Kotle na souši i na moři,
zahraju si na schovku, vohneš se pro stovku,
mám doma pohovku, akvárko, tebe jako bokovku,
seš sirka, ale chybí ti hlavička,
seš taková rybička, taková genetická chybička,
dělej co chceš, makej jak chceš a na čem chceš,
prodávám luxus, zatímco ty prodáváš veteš,
na tvý CD dala distribuce zvláštní rabat,
všechny si je koupil Slováček, má tě s Dádou moc rád,
seš funky freak, tvý slova tlačej na můj hypotalamus,
tvůj sonicko-spektrální rámus cení Nostradámus,
seš sado-maso latex, metro-sexuál,
já nejsem úchylák, jsem heterosexuál,
seš mutant, seš militant, já sem pro tebe hipík,
omyl synku, sem cenzor co tě právě vypíp (píííp),
zářím jak Saturn hvězda, Jupiter, Uran,
seš zkrachovalej projekt, jak ruskej raketoplán Buran,
jak vyhořelý palivo, krátkýho poločasu rozpadu,
hej mladej pojď dozadu, seš pozadu

[Chorus - DJ Wich scratches Hugo Toxxx's cutz]
"seš kardinální idiot"
"meziplanetární kokot"
"kardinální idiot"
"běž svou cestou zmrde, nech mou STOP"
"seš kardinální idiot"
"meziplanetární kokot"
"ty seš soused co mi čumí přes plot"
"běž svou cestou zmrde, nech mou STOP"

[Verse Two]
Sem Copperfield a pozorně sleduju ty tvoje triky,
zabalím tě a pošlu s humanitární pomocí do Afriky,
až si tvý svědomí votevře klapačku,
dostaneš facku, pošlu tě na JIPku, ustříhnu kapačku,
sem neandrtálec, tisíc koní jak parní válec,
věř, že tenhle track slisuju až na dvanáctipalec,
a i když to nevíš, dělám ti velkou službu kluku,
jen díky týhle kauze se dostaneš až na titulku,
jsem deratizátor a ty seš světskej potkan,
seš první, kterýho se svým vercajkem ve stoce potkám,
chceš bejt králem na den a blbec po zbytek života,
seš Jumbo Jet, ale bez lidí a bez pilota,
je hezký slyšet tvoje Blablabla, koho respektuješ,
pošli mi s Wichem šek, protože teď už existuješ,
a důvod proč nad timhle textem těch pár chvil trávim,
je ten, že chci zejtra na Boom Bapu svejch pár minut slávy,
sem jenom starej parchant, šedivím a trochu kynu,
ale kdykoliv si sednu a vodpovim ti za 5 minut

[Chorus]

[DJ Wich scratches "běž svou cestou zmrde, nech mou STOP"]

[Indy]
Moby Dick na tvůj dick
ukaž tašku ty šašku
původ umění - si děláš prdel ne vole?
koště MCS
nedělej Pepu, viděl sem tě v Depu,
pošlu tě na detox, seš jako xerox,
můj kanón na tvůj balón
BUM!

Cesta štrýtu

Indy a Wich, to znáš, žádnej toy ani kýč, možná si vzpomínáš.
Vypálený pražský stýlo a žádnej stres, to ti povídám.
Indy a Wich, kluci ze štrýtu,
ty vole, ty vole je to tak, tak...
Pojď s náma tohle ti snad nestačí.

Existuje spousta cest, hor, řek a měst
a spousta možností jak po nich jít, lízt, plavat i žít,
ale pouze cesta ulicí je plná příběhů, tajemství a kouzel.
Já do ní každý ráno probouzel se
ať byla hojnost, ticho, binec a nebo nouze,
budík zvonil jednou krátce a jednou dlouze.
S Wichem a s klukama vzdali jsme se touze odhalovat spolu realitu.
Cesta štrýtu je zrdcadlo nastavený žití,
trojrozměrná projekce mýho, tvýho bytí a neni zbytí,
v rymtmu uličního beatu nastupujem a na bázi zvanou stezka štrýtu
co nezačíná nekončí, nestačíš ty, stačí osud s tebou tančící
tanec svý předem daný doby každou chvíli měnící tý podoby,
né však hobby, skoro by jsem řek´, že se mi to teďka jeví naruby.
Všechny cesty vedou tam a všechny taky zpět, ale jenom jedna skrz
a tu smíš vidět a tou je svět plnej barev, tance, vět
na něm kontinent unie východní a v ní pohádky jsou dlouhý jako tisícere dní
přece překvapení není nikdy dosti, od prvního dne až k dospělosti
existuje spousta náhlejch změn a okolností,
konfrontací s veřejností a jinejch možností.
Co tě provází tím spravným směrem, kam se dáme, kudy půjdem a kam směřujem.
Ale jedno zůstává a tím je štrýt, další kolo rýmů nastává, můžeš se zas nasytit.
Poetikou a muzikou vlastní a rodičové se furt ptaj: "Tak jste smutný nebo šťastný?"

Ha bete-betonovej plac namaluj strom a nebo písmeno za svoje jméno,
už bylo dávno řečeno, nač využít kuráž, čeho se vzdáš náš bude dnešní komentář,
sto věžím zanech duši tělo svý jim zaprodáš uvaž až jak se zachováš a pochyb zanecháš,
pouliční koláž sestříháš a poskládáš, zkušenost máš, už dávno nehledáš,
úseky vzpomínek ke složení nasbíráš...

A, sedící bezdomovec v klobouku je jeho svět,
pár korun třpytí se v něm za flašku se změní hned,
co nevidět mu tenkrát přišla z práce výpověď.
Několik vět, padesát let na krku co má bejt tak jak,
se tedy volně rozhodnouti má tou cestou štrýtu každý jiným směrem pospíchá a ubírá se dál,
koho mám žít, legal nebo ilegal? Anonym zneužití moc možností bez jména.

Indy a Wich, to znáš, žádnej toy ani kýč, možná si vzpomínáš.
Vypálený pražský stýlo a žádnej stres, to ti povídám.
Indy a Wich, kluci ze štrýtu,
ty vole, ty vole je to tak, tak
Pojď s náma tohle ti snad nestačí.

MC´s maj svý walkmany plný hitů, B-boyové bývaj děti nalámanejch beatů,
writers každej večer ve dnech odolávaj tlakům stresu síly dynamitu, neptal bych se proč a neptal bych se jak,
na cestě je další vlak a kolem prošel ve svý vestě nádražák, avšak byl trochu na mrak,
měl zakalenej zrak, a tak nes mrak, další vzkaz od kluků toho štrýtu, co věřej oldskoolovejm mýtům.
Image je na nic, tak následuj svůj štrýt, nevyměnim za nic co se dovim, tak to chci mít.
Na začátku byla dóza plná barvy, noční Prahy story, tma, strach a vítězství a změna larvy na motýla,
co poletuje, dělá značky a šetření každý kačky, noční mise, skéro, pokuty a jiný sračky.
Stres jsem zničen, použil jsem hudbu a rým už nemáme na to s Wichem trávit celý noci na ulici.
Počítej s tim, že já s nim a LA4 klukem teďka krmíme se zvukem, naše sousedy prej vyrušujem hlukem,
přitom komentujem dění, jsme hlásná trouba ulic, první víme co se mění.
Vždyť jsme ti, kdo šlapou svojí cestou vybranou a zabejvaj se tou nekonečnou napůl hrou,
co svý vlastní určený pravidla mívá, tak jako večer padne tma a ráno se zas rozednívá,
světlo vchází do ulic a jejich nároží, plný dobyvatelů, zewlů, chudáků a jinejch jejich obyvatelů,
co pijou jedi, dělaj děti, v zemi panelů a naleštěnejch zlatejch andělů.
Prej jsme generace next a o tom je můj text a každá jeho věta vnáší světlo,
vysvětluje princip uličního světa, co tu s náma je už léta.

Zatim díky, za život nebudu rovnat pravdu tomu moje triky teď potichu spěchaj dopředu ne hned,
naše rýmy jsou teď celý z ulice, života ne klec, proto nejsme líný, proto teď a tady,
teď a tady my jsme mladý projdu klec ne, nebudu sám, je nás víc, co cejtěj svobodu ve slovech bez hranic,
teď Peneři hosti na vlnách, Indy a Wich, jsme writeři...
Nebudem dál poslouchat, že graffiti je kýč, Ladronka žije dál, možná ještě víc
a svobodu mysli nezastaví totiž nikdy nic, teď nazdar pro Warm a nazdar pro Salim.
Pod pavučinou takovou se nachází štrýt po něm lidi jak mravenci zkoušej chodit,
dráty vedou od tramvaje nit a o patro vejš je cítit ulice uzavřená, cestou necestou shora uzamčená
a každý hledá tu svou, možná osudem sudem danou přidělenou se správnou stranou zlou i dobrou,
je tvá, tak jako každý svou má, tak i já jdu městem pod pavučinama mezi lampama se stínem u nohou,
se svou identitou ztracenou, schovanej v sajrajtu města mě zvou, vostat s Prahou.

Indy a Wich, to znáš, žádnej toy ani kýč, možná si vzpomínáš.
Vypálený pražský stýlo a žádnej stres, to ti povídám.
Indy a Wich, kluci ze štrýtu,
ty vole, ty vole je to tak, tak
Pojď s náma tohle ti snad nestačí.

Operace grill bill-